aneb DESOP Plzeň a Plzeňská teplárenská a.s. uvádí…

Vztah lidí k vodě, krajině a bobrům může mít různou podobu a s časem se mění. Naštěstí bobr evropský je opět běžnou součástí naší přírody. Nebylo to tak ale vždycky……

Po téměř celý rok 2020 se náš tým spolu s fotografkou Taťánou Typlto – vou věnoval dokumentaci cest povrchové vody v Plzeňském kraji. Vybrali jsme celkem devět přírodních lokalit, které jsme nafotografovali nejdříve z dronu, následně ze země a ve finále k nim přidali i pro lokalitu typická volně žijící zvířata. Z dvou a půl tisíce fotografií jsme vybrali přes dvě stě padesát těch nejlepších a právě teď je přinášíme na vaše monitory, tablety a mobily. Řeč je o elektronické výstavě jedinečných fotografi í přírodou upravených vodo tečí a mokřadů. Nádherné fotografie z lokalit, které možná znáte i vy. A možná jste naopak nevěděli, že je v Plzeňském kraji máme. Pojďte se spolu s námi podívat na tato jedinečná místa, kde dlouhodobě pracuje jeden z našich nejlepších vodohospodářů a mistrů krajinné architektury.

Kateřinský potok

Lesná, Žebráky, Hošťka, Svatá Kateřina, Diana … To vše jsou místa, kudy protéká, alespoň pro nás, jeden z nejkrásnějších potoků Plzeňského kraje. Místa, kde již přes dvacet let hospodaří bobr evropský a jasně ukazuje, co umí. Místo, kde jsme v prosinci roku 2020 díky dvěma hlavním partnerům, investorům a spoustě dalších menších dárců zakoupili 5,6 ha pozemků na obou březích potoka a mohli je tak vrátit divoké přírodě. Výstava mapuje putování vody na cca 3 km toku Kateřinského potoka pod obcí Hošťka. Je rozdělena do tří samo – statných částí. I přesto, že část potoka je chráněnou „evropsky významnou lokalitou“, dochází zde k nelegálnímu a úmyslnému ničení bobřích hrází. I proto jsme se rozhodli pozemky koupit.

Lochousice, Nový rybník

Jeden z rybníků, na jehož přítoku vytvořil bobr celkem tři bobří hráze. Ty zadržují a čistí vodu, která přitéká do rybníka, zabraňují zanášení rybničního dna splavovanou ornicí a hlavně jsou domovem mnohých volně žijících živočichů i rostlin. Navíc rozlitá voda do okolní krajiny likviduje člověkem až k vodě nasázené smrky, pro údolní nivu potoka nevhodné, a vytváří tak prostor pro původní rychle rostoucí dřeviny. Za několik let zde bude díky bobrům plně funkční biotop a zásobárna vody. Co víc si přát?

Přehýšovský rybník

Když bobr u Přehýšovského rybníka porazil první strom, mohli se všichni zbláznit. Když jsme tam jednoho bobra 16. 3. 2008 převezli a vypustili, hrozili nám dokonce pokutou. Když pak bobr na přítoku do Přehý – šovského rybníka postavil svou první hráz a zatopil sousední pozemky, řešilo se to na zastupitelstvu Přehýšova. Dnes se v těsné blízkosti rybníka staví další obří průmyslová hala, nenávratně zmizelo několik desítek hektarů orné půdy, všechna voda ze zpevněných ploch i střech je svedena do přítoku Přehýšovského rybníka, obří reflektory v noci svítí skoro až do vsi a nikomu to nevadí?! Divná doba. A za všechno může ten bobr!

Vodopád Mže

Lokalita, kde bobr nechal vodě její rychlost a krásu. Pravda, hlavním důvodem, proč zde nejsou bobří hráze, bude pravděpodobně fakt, že řeka Mže v tomto úseku protéká vzrostlým monokulturním smrkovým lesem, kde krom statných jehličnanů není téměř nic. Ale až kůrovec, vichřice či těžaři uvolní místo slunci a jiným dřevinám, tak třeba i sem přijde bobr a s ním i více života.

Sklářský potok – Obora, v. n. Lučina, Milíře

Už ze silnice je vidět bobří hráz u propustku Sklářského potoka, tekoucího pod silnicí do Mlýnského rybníka a vodní nádrže Lučina. Obrovská vodní plocha zatopené údolní nivy s bobřím hradem a suchými stromy na pravém břehu, zasahující opět do monokulturního, člověkem uměle vysázeného smrkového lesa. Zatímco v tmavém „prů mys – lovém“ lese jehličnanů nenajdeme živáčka, na prosluněné vodní hladině a v mokřadu je živo. Bohužel i tady je bobří hráz pravidelně ničena člověkem a nikdo neví proč?!

Nýřany – Větrná jáma

Asi tak tři km od hráze Přehýšovského rybníka směrem po proudu Vejprnického potoka se potká potok Vejprnický s potokem Lučním. Oba dva pak společně pokračují uměle člověkem vyhloubeným korytem směrem na Nýřany a Úherce. Pod Teslou u staré a nefunkční ČOV voda narazí na bobří hráz a zatopí velkou část pravého břehu. Voda mezi vzrostlými topoly a jejich vývraty je naprosto dokonalou kulisou lužního lesa. Vše vypadá, jako by to tu bylo odjakživa, ale opak je pravdou. I tady díky bobrům dochází ke změně krajiny a návratu jejího přirozeného rázu. Přesněji, v těchto místech byla voda vždycky, až do doby, než ji člověk uměle svedl do vykopaného koryta a z krajiny odvedl pryč. V minulosti se zde pod zemí těžilo uhlí a člověk nechtěl, aby mu voda těžbu komplikovala. Dnes se však zde uhlí už netěží, a tak si příroda bere své pozemky zase zpět.

Nýřany – Janovský mokřad

Lokalita, o které jsme už na těchto stránkách několikrát psali. Unikátní mokřad o rozloze cca 75 ha vytvořený jedinou bobří hrází. Plocha, o které se mluví jako o nové přírodní rezervaci Plzeňského kraje. Místo, kam se spolu s vodou vrátil nespočet volně žijících živočichů včetně těch nejvzácněj – ších. Jedna z nejzajímavějších lokalit, o kterou by byla škoda přijít, a zároveň místo, které by mělo být kompenzací zasta – věných ploch dalšími průmyslovými halami na Lučním potoce pod Úhercemi.

Sdílej článek

Další články

Novinky
Karel Makoň

Filmování na Kateřinském potoce

Filmování na Kateřinském potoce v „Soukromé přírodní rezervaci Ondřeje Hese“ zřízené a zpravované Nadačním fondem EDEN. Reportáž o tomto unikátním projektu a o NF EDEN