V tisku se můžeme dočíst, jak bojovat s velkou vodou, přívalovými dešti, atp. Od suchých polderů, přehrad, bariér. Mokřady jsou zmiňovány ustavičně, avšak málokdo měl možnost pozorovat, jak se takový ekosystém chová při skutečné velké vodě. Situace je vždy individuální a množství proměnných je veliké, nelze tedy v žádném případě generalizovat. Obecně lze říci, že mokřad pohltí vody hodně.
Jak jsme letos obstáli my. Na Kateřinském potoce v přirozeném korytě zamokřeném dlouhou dobu se povodeň v podstatě neprojevila (úvodní foto). Voda se rozlila do bažiny a ta velké srážky pohltila. Naše soustavy tůní v Lomanech a Terešově ukázkově zachytily většinu srážek, okolí tůní se nasáklo vodou. V Lomanech v mokrém olšovém lese není možné bez gumovek projít, ale žádné vymleté koryto, zanesená cesta či louka se nekonala. Nebylo tomu tak vždy. Těsně po výrobě tůní v Terešově došlo k zaplavení celé louky bouřkovým přívalem.
Lomany u Plas: velká voda se vstřebala do tůní a okolního olšového lesa
Voda tehdy stála na obnažené půdě několik hodin. V současnosti, kdy je celý biotop zarostlý tou správnou vegetací a byly upraveny odtokové poměry, se povodeň nekoná.
Terešov, červen 2014
Ve Volduchách se tůně brzy napustily přívalovou vlnou, podmáčel se olšový les v okolí a voda přetékala do odvodní strouhy nad polem (výborně navržena vodohospodářem z Lesů ČR-děkujeme!!).
Velká voda ve Volduchách vytéká z tůní a teče olšovým lesem
Předpokládáme, že až dojde k zapojení porostu na obnažených plochách a nárůstu vysázených vrb, podobné zaplavení pozemku bude biotopem absorbováno daleko rychleji a situace bude méně dramatická.
Velká voda ve Volduchách vytéká z tůní a teče olšovým lesem
V našem nejstarším mokřadu v lokalitě Plzeň, u Sv. Jiří se velká voda prakticky neprojevila. Bažinatá vegetací zarostlá prohlubeň kolem tůní se jen více podmáčela a celý příděl vody vstřebala, stejně jako nové tůňky nad potokem.
U našich ostatních tůní došlo k doplnění vody a žádné drama se v okolí nestalo.
Lze tedy říci, že naše mokřadní biotopy se s velkou vodou vyrovnaly i po 5 suchých letech velmi dobře a přestože nejsou samospasitelné, vodu v krajině udrží a budou ji dávkovat do okolí v následujících týdnech.
