Eden – Ostrovy Biodiverzity

Rádi bychom představili podrobněji naši činnost a samozřejmě důvody, které nás k takovým aktivitám vedou. Termíny jako mokřad či biodiverzita jsou popsané v úvodních částech našeho webu. Oblasti s nízkou biodiversitou jsou náchylné ke kalamitám právě tím, že umožní jednomu druhu převážit rovnováhu ve svůj prospěch a exponenciálně se množit. Příkladem může být současná kůrovcová kalamita, exploze „vodního“ květu (dáno i jinými faktory) v přerybněných rybnících a umělých vodních nádržích, vysoká zvěř, prasata divoká, atd. atd., příkladů lze nalézt hodně v našem nejbližším okolí.

Je známo, že naše krajina se vyznačuje největšími jednolitými polně-hospodářskými celky v celé EU, což je dáno historicky a což v minulosti vedlo k prudkému poklesu biodiversity. Hospodaření na takto velkých plochách, které jsou často osety jednou nebo dvěma plodinami, popřípadě zalesněny druhově chudou skladbou situaci nepomáhají, spíše naopak. Výsledkem je pak nadměrné využívání hnojiv, herbicidů, pesticidů a jejich následný splach do povrchové vody, která podléhá eutrofizaci se všemi nežádoucími projevy. Jedná se pak o začarovaný kruh, ze kterého je obtížné vystoupit.

Rezervace Líně
V rámci DESOP spolupracujeme na vzniku a údržbě rezervace Líně

Náš cíl 1

Vytvořit mozaiku přírodě blízkých území, které pomohou rozčlenit krajinu na více biotopů a rozruší monokulturní charakter krajiny. Tato území jsme pracovně nazvali „Ostrovy biodiverzity“. Ty vznikají na nových, dříve intenzivně hospodářsky využívaných územních celcích. Středoevropská krajina minimálně 600 let není nikde původní, veškerá území jsou a byla mnohokrát ovlivněna a přestavěna člověkem. Naším cílem není vytvořit síť území, kde bude omezen či zamezen vstup člověka, nehraje si ani na zoologickou či botanickou zahradu, umělou divočinu. Návštěvníci jsou vítáni a celé území bude samozřejmě nadále lidskou silou upravováno a spravováno. Veškeré kroky samozřejmě probíhají a budou probíhat v souladu s českou legislativou.


A tak na polích, na vytěžených lesních celcích, zanedbaných loukách i dříve intenzivněji využívaných územích se pokusíme citlivě rekultivovat biotop tak, aby pokud možno odpovídal situaci, která byla na území před vstupem člověka s intenzivním ovlivněním přírody. Vzhledem k současné klimatické situaci budeme preferovat výsadbu pro místo původních druhů stromů a budeme se soustředit na zadržování vody v krajině (drobné vodní prvky).

  1. Jako první jsme se zaměřili a nadále se soustředíme zejména na tvorbu mokřadních/lužních lesů. Jednak dojde k tvorbě přistíněných oblastí, jednak dojde k zadržování vody v krajině. Jelikož mokřadní lesy patří k těm kriticky ohroženým, pomůžeme mimo jiné vytvořit nové biotopy pro organismy na takovou enklávu navázané. Existuje celá řada typů zamokřených lesů v české krajině. Ať již máme na mysli pobřežní, více méně trvale zaplavené porosty či periodicky zaplavované lesy lužního typu. Možností je mnoho a je třeba jen výsadbu přizpůsobit aktuální lokalitě.

  2. Nebráníme se tvorbě přírodě blízkých lesů s podporou fauny a flory, která se dříve hojně vyskytovala, dnes je na ústupu či kriticky ohrožená (jde zejména o drobné živočichy a přehlíženou flóru), popřípadě lesostepních oblastí s patřičným managementem péče o tento typ krajiny. Lesostepní oblasti byly v minulosti udržovány extenzivní pastvou. Tato praxe není v současné době používaná a proto lesostepní biotopy zanikají. Obnovovány jsou jen s obtížemi, i když výsledky stojí za pozornost. Vzpomeňme jen na velmi úspěšný projekt v Milovicích (realizován obecně prospěšnou společností Česká krajina), ptačí parky České ornitologické společnosti nebo drobná území v péči tzv. pozemkových spolků při Českém svazu ochránců přírody.

  3. Okrajově tam, kde to situace bude vyžadovat, jsme rozhodnuti vybudovat sady s pestrou nabídkou potravy pro volně žijící živočichy i pro zpestření putování turistů českou krajinou s důrazem na volbu tzv. „starých odrůd“ ovocných stromů a keřů. Tuto praxi využíváme v okrajových partiích našich lokalit na hranicích „našich“ mokřadů a polních kultur v okolí.

Oprava bobří hráze
nedaleko D5, právě připravovaná rezervace pod vedením Krajského úřadu Plzeňského kraje, Lesů ČR….

Náš cíl 2

Snažíme se vykoupit cenná území, kde je příroda zachovaná a která představují cenný prvek v krajině. V současné době je možno získat územní celky, které člověk přestal obhospodařovat před dávnými roky a kde se během let vytvořil zajímavý přírodní biotop. Je nutné si uvědomit, že příroda a její vztahy jsou nesmírně dynamické a jednotlivé organizmy začnou okamžitě, jakmile to člověk dovolí, obsazovat nové prostředí. I taková území jsou pro nás atraktivní a perspektivní. Jde o zapomenuté nivní louky, zemědělsky opomíjené okolí vodních toků, případně i vytěžená hliniště, lomy apod.

Přestože jsme v rámci záchranné stanice volně žijících živočichů DESOP do současné doby pracovali zejména na tvorbě drobných mokřadů „ na zelené louce“, první velká akvizice Nadačního fondu Eden je právě výkup podobného území v povodí Kateřinského potoka.

Bohatá snůška skokana hnědého v tůních Terešov

Kde jsme jiní a proč nás podpořit

Naším cílem není chránit již hotovou, „nedotčenou, původní“ přírodu. Vytváříme novou přírodu, přírodu pro další generaci (les roste minimálně 60-80 let). Alespoň trochu vracíme pestrý život tam, kde desetiletí nebyl nebo byl jen v omezené míře. Hospodářsky využívané půdy máme (i přes výstavbu obřích hal a překladišť) hodně, malou část můžeme snadno postrádat. A úseky s „novou“ přírodou působí velmi pozitivně v řadě rovin (kulturní, ekologická, estetická) na celé okolí, včetně polních a lesních kultur. V další rovině se naopak snažíme o ochranu území, kde člověk sice hospodařil, ale před delší dobou hospodařit přestal a kde se mezi tím vrátila příroda v celé své rozmanitosti. Na takových územích budeme provádět již pouze nezbytnou údržbu, pokud to bude situace vyžadovat. Zároveň budeme schopni uchránit taková vzácná přírodní místa od „hospodářského“ rozvoje, tvorby produktivních zemědělských celků apod.

Sdílej článek

Další články

Novinky
Karel Makoň

Odkaz profesora O. Hese stále žije.

Odkaz světově uznávaného lékaře a patologa profesora MUDr. Ondřeje Hese, Ph.D. stále žije. Díky Nadačnímu Fondu Eden a jeho předsedovi prof. MUDr. Michalu Michalovi má

Novinky
Karel Makoň

Konečně zima

Pro přírodu a ekosystém je zima důležitá, a jsme rádi, že alespoň pár dní se zastavila i u nás v „Soukromé přírodní rezervaci Ondřeje Hese“